Pak je možné si například vybírat písně podle autorů/interpretů a nejste ani omezeni jedním.
1. Výhoda tohoto zpěvníku je, že má automaticky generovaný rejstřík na papíře. Když zrovna hrajete a sedíte narván s kytarou u kompu, je zpěvníků děsná spousta. Ale někde v terénu vám je to prd platné. On totiž vždycky někdo prohlásí, "A co třeba tuhle ..." a je to takový fofr, že než nalistujete v běžném zpěvníku danou píseň, všichni dávno zpívají píseň jinou. Proto jsou v rejstříku nejen názvy písní, ale také jejich všelijaké možné začátky. Každá píseň se tedy v rejstříku objevuje mnohokrát, tak aby jí vždycky každý hned našel ať ho napadne jakkoli zvrácený její název :-).
Například:
B "Bedna od whisky"
T "Tak kopni do tý..."
D "Dneska už mi fóry..."
2. Další výhoda tohoto zpěvníku je, že u každé písně jsou akordy na kytaru, které jsou tupě zopakované i u dalších slok, tam kde se to vešlo, aby se chytli i kytaristé začátečníci. Leckterý hudebník by možná obracel oči v sloup, ale na to já prdím. Když se sejde skupina lidí, kteří se prostě chtějí pobavit hraním a nemají natrénováno, i to že je akord o slovo vedle dokáže celou píseň rozhodit. Navíc se běžně zpravidla zazpívá první sloka a protože pak nikdo neukouká zároveň akordy se slovy tak s tím hraním zase skončí. Všechny běžné zpěvníky mají ledabyle naházené akordy jen u prvních slok, daná píseň se takto okopírovaná pak objevuje na všech zpěvnících včetně chyb v textu apod. a je prakticky nepoužitelná. Ano, jsou i takové názory, že pak se to zvrtne ve čtenářský kroužek a všichni čumějí do akordů a míň si to člověk užije i na tom něco je :-). Mě to ale nevyhovuje protože si ho* pamatuju a jinak bych si nezahrál vůbec a chci aby mě to bavilo. Taky když se nějakou písničku naučím tak už mě pak tolik neba, znáte to.
3. Výběr písní je směsice všeho možného, která se osvědčila v praxi. Ne vždy se totiž hezká píseň z rádia hodí ke zpěvu u kytary. Zpěvník je ale uspořádán tak modulárně, aby šlo pouhým naskládáním jiné kombinace písní hned generovat index, obsah, šup a udělat si vlastní kombinaci, protože samozřejmě výběr i znalost písní je silně individuální záležitost.
4. Ohromnou výhodu tohoto zpěvníku oceníte v momentě, kdy si jej vytisknete a svážete třeba 4x a na začátku večera tyto čtyři výtisky rozhodíte přítomným na stole. Tím, že najednou existuje ucelený materiál, shodnou se zpravidla rychle hráči na nějakém základě a rovněž pak není problém s tím že někdo "nezná slova". Rovněž tím lidem osvěžíte paměť a najednou začnou objevovat co všechno umí a sami začnou vybírat co chtějí hrát a výhodou je, že vybírájí z toho co je "hratelné". Toho nedocílíte kindlem, laptopem, počítačem ani tím, že budete mít jen jeden jediný výtisk před sebou.... Já sám patřím k lidem, kteří mají problém se rozehrát nebo začít. Samotného mě překvapilo jaký výbuch za nějakou chvíli způsobí několik se válejících zpěvníků na stole. Často stačí, že si jeden výtisk chytnou do ruky zpěvuchtiví ne-kytaristi kteří se nebojí překřičet ostatní.
5. Zpěvník byl vytvářen v průběhu více než patnácti let a i když vizuálně nevypadá, prošel vývojem od stádia "jen kompilát z internetu" až do dnešního stádia "vše 5 x opraveno". Často to vyzkoušeno znamenalo v hospodě poznámky propiskou nebo teď v posledních letech i stáhnutí mp3 a zkoušení se sluchátkem na jednom uchu s kytarou před počítačem jako tichej blázen :-), kontrola, úpravy, dle originálu. Ale v dobách, kdy zpěvník vznikal nebylo tak lehké mp3 sehnat. Jelikož jsem i hudební ignorant, tak asi i doteď by se možná našly některé písně, které jsem slyšel dříve hrát někde amatérsky než v originále a některé bych se nedivil kdybych nikdy ani originál neslyšel.
6. Používám neproporciální písmo a akordy dělím od začátku jen mezerami přestože to je prasárna tak to ale dělám vědomě, pochopí to ten, kdo si zkusí kolik času je obsaženo v přesném zarovnání akordů, chtěl jsem aby to bylo robustní. Zpěvník myslí i na takové detaily jako je u delších skladeb aby byly na stranách sudá, lichá čili aby se během hraní písně nemusel obracet list. Rovněž je velkým uměním tak různorodé texty s rozepsanými akordy zkomprimovat tak, aby zabíraly co nejmíň místa nebo max jednu stránku. Zpěvník je koncipován jako striktně funkční a to i na úkor estetiky. Z toho například plyne, že u delších písní jsem byl nucený některé verše pospojovat do jednoho řádku, abych tam vtěsnal všude akordy. Tato logika nemusí každému vyhovovat. Mě se zase nelíbí zpěvníky graficky přeplácané nebo i hezky formátované, ale méně funkční :-).
7. Tam, kde jsou nestandardní akordy, snažím se dávat jejich prstoklady.
8. Jména autorů k písním historicky nedávám. Nějak mi přijde že zabírají místo.
Když jsem si nějakou píseň rád zpíval, nepřišlo mi nikdy důležité od koho je a později
jsem se to přirozeně dozvěděl a naučil. Zase ta účelnost.
Prostě se mi to takto líbí víc, ani nevím proč.
Ale jsou skoro všude doplněny jako indexové položky, takže kdyby někdo teoreticky chtěl,
tak si může někde vygenerovat rejstřík podle autorů například: vložit pole typu {INDEX \e " " \c 2 \z "1033" \f "Autor"}
a mít index vypadající:
Pak je možné si například vybírat písně podle autorů/interpretů a nejste ani omezeni jedním.
9. Pahýl ladí s hlavní lodí.
To znamená, že když na nějakou píseň zanevřu, místo vyhození putuje do pahýla, kde si zachovává indexové položky, formát, akordy, všechno.
To taky znamená že když přichází nová písnička, už když si nejsem jistej, jestli se bude dát zpívat nebo ejstli jednou někam odputuje, dávám jí ty indexační položky taky, formátuju jí apod.
To znamená, že stačí popřeházet písničky mezi hlavní lodí a pahýlem a přegenerovat index a vše má jednotný formát.